Nezávislá prověrka radioterapie prostaty

Dotazník k nezávislé prověrce radioterapie prostaty

Postup pro pracoviště k nezávislé prověrce radioterapie prostaty pro fotonové svazky

Postup pro pracoviště k nezávislé prověrce radioterapie prostaty pro protonové svazky

Metodika pro nezávislou prověrku radioterapie prostaty je primárně určena pro lineární urychlovače a techniku IMRT, případně VMAT, ale je využitelná i pro kobaltové ozařovače, tomoterapeutické ozařovače, ozařovače CyberKnife a protonové ozařovače. Konkrétní specifika nezávislé prověrky radioterapie prostaty pro tomoterapeutické ozařovače a protonové ozařovače jsou obsažena v metodikách pro tyto ozařovače.

Cílem nezávislé prověrky radioterapie prostaty je ověřit správné dodání dávky do cílového objemu a nepřekročení deklarované dávky do kritického orgánu (rekta) při radioterapii prostaty pokročilými radioterapeutickými technikami (např. IMRT, VMAT). Dalším cílem této prověrky je ověřit shodu mezi změřenou a vypočtenou dvourozměrnou dávkovou distribucí. Při prověrce se též stanovují, hodnotí a porovnávají další parametry související s realizací radioterapie prostaty, např. relativní elektronové denzity (RED) a dávkově objemové histogramy (DVH).

V rámci plošné studie se prověrka radioterapie prostaty provedla v roce 2013 na všech radioterapeutických pracovištích v ČR, kde se radioterapie s modulovanou intenzitou svazku (IMRT) prováděla. Prověrka radioterapie prostaty se dále provádí v rámci nezávislé prověrky na místě po přejímací zkoušce. Nezávislou prověrku radioterapie prostaty je možné uskutečnit i na žádost pracoviště, např. při zavádění nové metody, nebo na žádost SÚJB v průběhu používání ozařovače.

Nezávislá prověrka radioterapie prostaty se provádí pro všechny moderní radioterapeutické techniky (např. IMRT, VMAT), které pracoviště bude používat v klinické praxi.

Nezávislá prověrka radioterapie prostaty se provádí s CIRS fantomem a s fantomem malé pánve. Geometrické parametry fantomu malé pánve byly navrženy na základě podkladů získaných z reálných anatomických struktur vybraných pacientů s karcinomem prostaty léčebných ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady v roce 2009 externí radioterapií. Fantom se skládá z 15 desek z PMMA. Ve fantomu jsou umístěny dvě nádoby, ve kterých jsou umístěny kosti. Kosti jsou v nádobách fixovány lukoprenem. Zároveň jsou ve fantomu prostřednictvím otvorů o průměru 1,5 mm naznačeny na vybraných deskách struktury simulující cílový objem (PTV), kterým je prostata, a kritické orgány, kterými jsou rektum a močový měchýř. Ve fantomu je v oblasti cílového objemu otvor, kam lze vložit insert pro ionizační komoru.  V oblasti rekta je otvor, kam lze vložit ionizační komoru Semiflex. Fantom umožňuje vložení gafchromických filmů v transverzální rovině.

Pomocí fantomu CIRS 062M se při nezávislé prověrce radioterapie prostaty ověřují relativní elektronové denzity (RED) různých materiálů a shoda CT čísel mezi CT konzolí a plánovacím systémem.

CIRS fantom simuluje část těla pacienta a skládá se ze dvou částí (vnitřní, která simuluje hlavu a vnější, která spolu s vnitřní částí simuluje tělo). V obou částech fantomu jsou vyjímatelné válcové inserty o známých relativních elektronových hustotách (RED). Tyto inserty simulují RED pro:

plíce v nádechu (LUNG INHALE)

plíce ve výdechu (LUNG EXHALE)

tukovou tkáň (ADIPOSE)

prs (BREAST 50/50)

játra (LIVER)

svalovou tkáň (MUSCLE)

řídkou kost (BONE 200 mg/cc)

hustou kost (BONE 800 mg/cc)

Uprostřed fantomu je otvor, kam se může umístit insert simulující vodu (REMOVABLE VIAL, 062MA-39)

Seznam všech parametrů, jež se ověřují při nezávislé prověrce radioterapie prostaty, je uveden v tabulce níže. V tabulce jsou uvedeny rovněž tolerance pro hodnocení výsledků testů jednotlivých parametrů.

* Celková dávka změřená v bodě uvnitř rekta by neměla překročit hodnotu dávky odečtenou plánovacím systémem v bodě ve stěně rekta.

RED se vyhodnocují pro vnitřní a vnější prstenec, CT čísla se vyhodnocují pouze pro vnější prstenec fantomu CIRS.

Hlavním výstupem nezávislé prověrky radioterapie prostaty je výsledná odchylka mezi změřenou dávkou v cílovém objemu a dávkou spočtenou plánovacím systémem, ze které lze ještě stanovit dílčí odchylky pro dávku v cílovém objemu:

1.   odchylka v kalibraci svazku

2.   odchylka v přepočtu plánovacím systémem z vody na nereferenční prostředí

3.   odchylka v důsledku přechodu od jednoduché ke složitější geometrii v témže nereferenčním prostředí v plánovacím systému